Jdi na obsah Jdi na menu
 


Postvakcinační syndrom III.

Jak můžeme tvrdit to, že vakcína v potencované formě je schopna vyléčit chorobu, kterou vyvolala ta sama očkovací látka? Ve skutečnosti chorobu šíří očkovací látka a homeopatie už od svého počátku používá takové účinné látky jako léky (po ředění a potencovaní), které způsobují nemoci.

article preview

Jak můžeme tvrdit to, že vakcína v potencované formě je schopna vyléčit chorobu, kterou vyvolala ta sama očkovací látka? Ve skutečnosti chorobu šíří očkovací látka a homeopatie už od svého počátku používá takové účinné látky jako léky (po ředění a potencovaní), které způsobují nemoci. Např. Tuberculinum (původce TBC), Syphilinum (původce syfilis) a Medorrhinum (původce kapavky) úspěšně používala homeopatie už v 19. století a dodnes jsou často používanými léky.

Když už choroba vnikne do energetického systému organizmu – to považujeme za chronický stav – tak je možné potencovaným původce choroby (daným homeopatickým lékem) vyléčit tyto symptomy. Takovéto choroby mohou vyvolávat nejen vakcíny, ale i jiné léky.

Různé infekční nemoci jako např. neštovice, chřipka, mononukleóza, CMV (cytomegalovirus) jsou také schopné vyvolat chronické symptomy dlouhou dobu potom, co zmizela původní choroba.

 

DIAGNÓZA

Diagnózu PVS (postvakcinačního syndromu) můžeme založit na důkladném výslechu pacienta nebo jeho rodičů. Ošetřující lékař musí vždy vážně brát v potaz, jestli se nejedná o poškození potvakcinačním syndromem, když se symptomy objevily hned po očkování nebo někdy po něm. Jestliže má podezření na tuto diagnózu, tak musí v první řadě léčit pacienta tu popsaným způsobem, aby se vyhnul následným vyšetřením a nešťastným terapiím bez konce. Jestliže dosáhne pozitivních výsledků, tak tím potvrdí diagnózu postvakcinačního syndromu. Jen v opačném případě, když se pacient touto metodou úplně nevyléčí, je třeba stanovit novou diagnózu. Následující případ poukazuje na to, nakolik může být tento proces únavný.

 

 

Případ: Luuk

Luuk se narodil začátkem listopadu roku 1994, 15. února 1995 dostal první vícesložkovou vakcínu v životě (proti diftérii, černému kašli, tetanu, dětské obrně a chřipce typu B). O několik dní později poprvé onemocněl, dýchání bylo dusivé a sípavé. Rodinný lékař mu předepsal Bricanyl a Clamoxyl, ale to nebylo postačující, proto předepsal ještě jednu kůru Clamoxylu pro Luuka. 11. dubna má konečně čisté plíce a dostává další vakcínu DPTP/HIB. O dva dny později dostane průjem, který přetrvává celý týden a na který doktor předepíše Dioralyt. 11. května následuje třetí vakcína DPTP/HIB a Luuk má 16. května zase dyspnoe, lékař mu zase předepíše Clamoxyl, ale teď kombinovaný s Detropinem. Luukův stav se ale nezlepšil, do poloviny června dostává ještě Atrovent a Erythrocine. 23. června opakovaně dostává Erythrocine, tehdy spolu s Zaditennem, pak 13. července vyhledají dětského lékaře (několik měsíců poté, co začaly potíže), který nedokáže určit novou diagnózu, ale přitom doporučí vysazení všech léků. Potom se Luukův stav začne postupně normalizovat. 21. listopadu dostane čtvrtou vakcínu DPTP/HIB, 26. listopadu začne Luukovi téct z nosu, kašle a těžko dýchá. Chlapeček je v té době na návštěvě u dědečka a babičky v jiném městě. Tam ho vezmou na pohotovost, kde lékař stanoví možnost diagnózy PVS a pošle dítě ke mně.
Následující pondělí přijmu Luuka na vyšetření, má problémy s dýcháním a je plný hlenu. Předepisuji mu potencovanou vakcínu DPTP/HIB v potenci 30K, za 24 hodin významně ustoupily problémy s dýcháním. Několik dní ještě vykašlával hleny, až potom následující týden se zahlenění úplně vytratilo. Proto, abychom úplně odstranily vedlejší účinky očkování, dostal celou sérii potencované vakcíny od 30K až do XMK, ve čtyřech po sobě následujících dnech. Luuk od té doby (devět měsíců) nebyl nemocný.

Pro velký stupeň spolehlivosti a účinku poskytuje tato metoda výbornou příležitost na to, abychom stanovily příčiny určitých chorob. Tak můžeme krok za krokem vypátrat, která vakcína, který lék nebo která nemoc zapříčinila symptomy. Tato metoda nám dá možnost, abychom našli i příčinu často vzpomínané legionářské choroby. Tato choroba napadne mnoho mladých vojáků a klasická medicína nedokáže poskytnout ani účinný diagnostický proces, ani uspokojující terapii.

 

 

LÉČBA

Na léčbu vedlejších účinků vakcinace používáme potencované vakcíny. Při léčbě chronického postvakcinačního syndromu je nejlepší metoda, když zodpovídající lék podáme ve čtyřech různých potencích, po čtyři po sobě jdoucí dny. Lék je třeba užít první den v potenci 30K, druhý den v potenci 200K, třetí den v potenci MK a pak poslední čtvrtý den v potenci XMK. Při každém užití je třeba užít 10 kuliček bez vody a nechat je rozpustit v ústech. Kuličky se během jedné minuty rozpustí v ústech. Nejlepší je před a po užití léku půl hodiny nic nejíst a nepít, ani si umývat zuby, aby mohl lék co nejlépe vyvinout svůj účinek. Jestliže se symptomy zhorší po užití některé potence, tak je třeba čekat s podáním další potence do té doby, dokud reakce nevymizí. V takovém případě je třeba podat ještě jednou tu samou potenci, to je třeba opakovat do té doby, dokud je to nutné a nepomine reakce organizmu, což většinou nastane po jednom až dvou opakovaném podání léku. Potom pokračujeme podáním následující potence. Podáním potence 30K můžeme řešit i vážné reakce, k tomu je třeba rozpustit 10 kuliček v půl poháru vody. Z tohoto roztoku upijeme 1- 2 dny každou hodinu jeden lok nebo užijeme 1 čajovou lžičku roztoku. Nejčastěji dostavující se reakcí je horečka, ta nepotřebuje další léčbu. Jestliže se jedná o dítě s oslabenou imunitou, např. když se k určité vakcíně vztahuje objevení se vážné komplikace nebo když se očekává přecitlivělá (alergická) reakce, tak se podávají po týdnu jednotlivé potence. V případě vážné reakce na určitou potenci, musíme tu samou potenci podávat 1x týdně do té doby, dokud se už neobjevuje viditelná reakce. Když se tato anomálie neupraví úplně ani po třech týdnech, tak je možné znovu opakovat celou sérii. Většinou na to postačí jedna až tři série.

V akutních případech je metoda z velké části podobná, s tím rozdílem, že v těchto případech používáme raději potence 30 K nebo 200K ve vodním roztoku podle už dříve popsaného způsobu. Z tohoto roztoku je třeba několik dní každou hodinu vypít jeden lok nebo užít jednu čajovou lžičku. Většinou postačí tři dávky na řešení problému.
Tato metoda je účinná i v těch případech, kde poškození vakcinací je přítomno už léta. Důkazem toho je případ pacienta, který trpěl následky vakcinace 11 let a další, kde byly problémy po vakcinaci 17 let, v obou případech potíže ustoupily a pacienti se úplně uzdravili.

 

 

PREVENCE

Homeopati kdysi a někdy i dnes doporučují před očkováním podání Thuje 30C. Já osobně nemám s tím dobré zkušenosti a nikdy se mi nepodařilo prokázat opak. Dětská lékařka Yvonne Fernet doporučuje po celá léta všem rodičům očkovaných dětí Thuju 30C. Když přešla na preventivní podávání potencované vakcíny, rozdíly ukazující se ve výsledcích byly bez diskuze: touto metodou bylo jednoznačně méně vedlejších účinků vakcinace po vakcinaci. Ve skutečnosti se „energetická“ úroveň dostane pod ochranu, kterou už není schopné očkování více narušit. Organizmus – tak říkaje – dostane upozornění, že se blíží umělé vyvolaná choroba a díky tomu je lépe schopen udržet si rovnováhu. Nesmíme zapomenout na to, že chronické potíže se objeví jenom tehdy, když dojde k narušení hlubších vrstev našeho energetického těla.

 
Postup je následující: Dva dny před očkováním podáme potencovanou vakcínu (např. DPTP), 10 kuliček v potenci 200K a po očkování to opakujeme ještě v ten den. Kuličky jsou z mléčného cukru, rychle se rozpustí v ústech. Když pacient nedostane v dohledné době nové očkování, tak je vhodné, aby se po jednom měsíci po čtyři po sobě jdoucí dny podávala znovu potencovaná vakcína v vzestupné řadě (30K, 200K, MK, XMK). Děláme to proto, abychom korigovali jakékoliv možné narušení hlubších vrstev energetického těla. Když se i přes starostlivou prevenci objeví komplikace, což se nikdy nedá úplně vyloučit, tak se doporučuje v akutním stádiu po tři dny podávat potencovaná vakcína 200K ve vodním roztoku, potom po několika týdnech znovu zopakovat celou sérii.

 

Zdroj: dr. Tinus Smits: Postvakcinační syndrom, diagnóza, léčba, prevence
překlad © 2008 vilcakul.extra.hu

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář