Gemmoterapie je fytoterapeutická metoda, používající rostlinných zárodečných látek jako jsou mladé klíčky, čerstvé pupeny, kořínky - připravovaných macerací ve směsi vody, lihu a glycerínu za účelem výroby extraktu, který nazýváme „lihoglycerínový macerát“. Slovo "gemmoterapie" pochází z latinského slova „gemma“, které značí zároveň pupen a drahokam, ať už minerálního či organického původu (ambra, perla), ale označuje rovněž sůl získávanou z dolů (kamenná sůl) a pryskyřici získanou rozříznutím kmene borovice.

Pupeny rostlin obsahují veškerou sílu budoucí rostliny. Tyto zárodeční tkáně jsou schopné vytvořit jakoukoliv buňku a nacházejí se ve fázi intenzivního buněčného dělení. Obsahují více nukleových kyselin (genetické informace) než ostatní tkáně a obsahují rovněž minerály, oligo-prvky, vitamíny, různé růstové faktory jako jsou hormony (auxiny, gibbereliny) a enzymy, ale především nerostnou mízu, produkovanou na jaře stromem.

 Gemmoterapie, které se rovněž říká „medicína pupenů“ představuje část fytoterapie, která ještě není zakotvena v podvědomí široké veřejnosti, a to především kvůli nedostatku dostupných děl v této oblasti, ale rovněž kvůli používání nepřizpůsobené galenické formy (např. tinktury). Tuto terapii objevil dr. Pol Henry, kterého přitahovala homeopatie, ale zarážela jej omezení, která v ní objevil a proto se raději věnoval fytoterapii. Jakožto velký pozorovatel přírody vyvinul díky studiu účinků extraktů vyrobených z pupenů nový terapeutický obor. Dr. P. Henry vyslovil jako první domněnku, že meristém (dělivé pletivo buňky) by mělo obsahovat veškerou informativní energii pro vývoj stromů. Nazval tuto novou fytoterapii fytoembryo-terapií, která se později stala gemmoterapií.

 Luhováním pupenů a mladých výhonků ve třech různých (ale dokonale se vzájemně doplňujících) rozpouštědlech, nalezl způsob, jak vyluhovat jejich „tresť“ ve formě lihoglycerínového macerátu. První extrakt z pupenů, který studoval, byl extrakt z břízy pýřité (Betula pubescens). Dr. P. Henry dokázal, že lihoglycerínový macerát břízy pýřité aktivuje makrofágy jater a umožňuje drenáž Kupfferových buněk, v nichž se ukládá koloidní uhlík.

 Dr. P. Henry byl velmi laskavý a sečtělý humanista, předseda Francouzské bioterapeutické společnosti, zveřejnil základy své metody a klinické výsledky své nové fytoterapeutické metody v roce 1970. Díky svým četným přednáškám předneseným jak v Belgii, tak v cizině si získal dr. P. Henry mezinárodní věhlas.

 Historicky vzato se pupeny začaly používat ve Středověku na popud alchymistické filozofie. Tyto empirické výzkumy však rychle upadly v zapomnění, především kvůli stabilizačním technikám, které nedokonale ustavovaly aktivní látky pupenů a také kvůli využití léčivých účinků jiné části dané rostliny.

 Gemmoterapie stimuluje vylučovací orgány, působí očistným způsobem a usnadňuje detoxikaci organizmu. Gemmoterapií se dají jemným způsobem olivnit různé chronické nemoci, které školní medicína nedokáže vyléčit. Gemmoterapeutický extrakt představuje skutečný koncentrát informací, obsahuje v sobě všechny léčivé vlastnosti stromu, z něhož pupen pochází.

 Gemmoterapie je nové odvětví fytoterapie, kde sbírají se pupeny rostlin a stromů, které se pak macerují v lihoglycerinovém roztoku. Čistý líh se naředí lékárenským glycerinem tak, aby obsah alkoholu činil 42%. Lék se přípravuje podle homeopatických postupů na potenci D1, dávkování se řídí hmotností nemocného - 1 kapka léku na 1kg váhy pacienta, dávku je třeba rozdělit na 2-3x.

 Tato metoda je velmi rozšířená ve Francii a Itálii, kde ji místní homeopaté používají k detoxikaciorganizmu před nebo během homeopatické léčby. Gemmoterapie je i vhodná jako doplňková terapie ke všem terapiím školní i alternativní medicíny. Za rozmach gemmoterapie na homeopatickém poli se v poslední době zasloužil anglický homeopat Nick Churchill, kterého většina českých homeopatů pozná z přednášek na Homeopatické akademií v Praze.

Malý receptář použití těchto léčiv:

Abies - Jedle: na choroby kostí u mladistvého, nevyvinutého organizmu, při angínách a bronchitidách.

Acer campestre - Javor babyka: na tento lék dobře reagují některé parézy, částečné ztráty pohyblivosti, některá ochrnutí a neuralgie.

Aesculus hippocastanum - Jírovec manďal: zlepšuje cirkuláci krve v plicích.

Alnus - Olše: je vhodný při vnitřních zápalech, osteoporóze, osteomyelitídě. Vhodná je i při kostních zápalech, při revmatismu a jako prevence proti infarktu myokardu při ischémické srdeční chorobě.

Betula - Bříza: stimuluje játerní funkce, léčí osteoporózu, ovlivňuje činnost slinivky, je prospěšná funkci ledvin při nálezu bílkovin v moči, příznivě ovlivňuje léčbu žloutenky a průběh některých potíží sleziny.

Calluna - Vřes: brzdí rozvoj nádorových metastáz při vnitřním onkologickém onemocnění.

Carpinus - Habr: působí především na oblast horních cest dýchacích a průdušnic, hojí poranění krevních destiček na sliznicích. Stimuluje jaterní činnost a tlumí zvýšenou krvácivost při thrombopatiích a thrombopéniích.

Gastanea - Kaštan pravý: příznivě ovlivňuje poruchy trávení jako důsleddek poruchy metabolizmu. Působí na žilní a lymfatickou cirkuláci. Používá se jako drenážní prostředek při lymfatických opuchlinách.

Cornus sanguinea - Svída krvavá: užitečný při nebezpečí rozpadu tkaniva a nekrózy, dobrý i na tlumení zvýšené činnosti štítné žlázy.

Coryllus - Líska: antisklerotikum, při střídání s Rozmarýnem výborný při poruchách jaterní činnosti, při doléčbě žloutenky. Obnovuje pružnost plicního tkaniva, obzvlášť při rozpadu plic, rozšířených průduškách a v neposlední řadě při neurovegetativní labilitě.

Grateagus - Hloh: onemocnění a nedostatečnost srdeční funkce, uplatnění při srdečních arytmiích a vysokém krvním tlaku.

Fagus - Buk: drenážní prostředek při močovém písku a nedostatečnosti ledvin.

Ficus - Fíkovník: léčí infekční a nekrotické jevy, působí hojivě na sliznici trávicího traktu, upravuje vylučování žaludečních šťáv, tlumí psychosomatické potíže a léčí žaludeční vředy.

Fraxinus - Jasan: při nadměrném množství kyseliny močové v krvi.

Juglans regia - Ořech královský: jedinečný přírodní lék tlumící rozvoj kolagenóz (přeměny vaziva). Zlepšuje obranyschopnost organizmu.

Juniperus - Jalovec: zlepšuje detoxikační činnost jater, příznivě působí při cirhóze jater, zaviněné alkoholem, zlepšuje činnost ledvin a stavu při cukrovce, revmatizmu a TBC plic. Působí protiskleroticky a kancerostaticky.

Pinus - Borovice sosna: má regenerační vliv na tvrdé tkaniva, kosti a chrupavky. Je vhodný při revmatické artritidě, využitelný v geriatrické praxi.

Populus nigra - Topol černý: léčí všechny svalové spazmy a kožní atrofie, je vhodný i při nedostatku krevních destiček nebo jejich špatné funkci.

Quercus - Dub: všeobecný drenážní prostředek, působí při sexuální slabosti u mužů. Má hojivý účinek na sliznici ústní dutiny.

Ribez nigrum - Černý rybíz: můžeme s ním vyvolat kortizonový efekt např. při snížené funkci nadledvinek, nebo při těžších zápalech. Dobrý protialergický lék např. při senné rýmě, elzému a astmatu.

Rosa canina - Šípková růže: tlumí zápaly v období růstu u dětí a mladistvých, hlavně v oblasti dýchacích cest.

Rosmarinus - Rozmarín: polyvalentní lék, vhodný když hrozí dekompenzáce /selhání/ plic, srdce, jater, ledvin nebo střev. Působí žlučopůdně a detoxikačně. Brání řídnutí kostí, působí proti psychické ochablosti, únavě a depresi. Snížuje množství kyseliny močové v krvi.

Rubus fructicogus - Ostružiník: účinné antisklerotikum, používá se při revmatu, atróze a osteoporóze.

Rubus idaeus - Maliník: upravuje hormonální sekreci vaječníků, slouží k úpravě hormonální rovnováhy. Léčí zápaly pochvy a vaječníkové cysty.

Secale cereale - Žito: podporuje jaterní parenchým a pomáhá při některých formách lupénky.

Sorbus domestica - Jeřáb oskeruše: při zápalech žil a doléčení následků při žilním a lymfatickém opuchu.

Tamarix - Tamaryšek: podporuje obnovu červených krvinek a trombocytů.

Tilia - Lípa: výborné sedativum, ovlivňuje pocity úzkosti a strachu, tlumí projevy kinetózy, tíší neuralgie.

Ulmus - Jilm: výborný drenážní prostředek při kožních chorobách.

Vaccinium vitis idae - Borůvka brusinka: dobrý lék střevních potíží jako jsou např. syndrom dráždivého tračníku, zácpa nebo průjem. Je účinným desinfekčním prostředkem močových cest a pozitivní vliv na léčbu arteriosklerózy. Léčí šedý zákal a osteoporózu, účinně snižuje krevní tlak.

Viburnum lantana - Kalina tušalaj: lék pro chronické alergie, vyvolavající ekzémy nebo astmu, která je vlastně pokročilým stádiem alergie. Vhodný při senné rýmě a její chronické podobě.

Viscum album - Jmelí bílé: při arterioskleróze, rozedmě plic, vysokém krevním tlaku a při srdeční hypertrofií.

Vitis viniféra - Réva vinná: léčí chronické zápalové stavy, působí především na kosti a klouby antirevmaticky. Podporuje tvorbu bílých krvinek, hlavně lymfocytů. Působí antibioticky při angínách a úspěšně léčí křečové žíly.

Zea mays - Kukuřice: tlumí cévní křeče a je dobrým prostředkem při ischémické chorobě srdce a hlavně na doléčení pacienta po infarktu myokardu. Dobrý je i při léčbě edémů a nízkém krevním tlkaku.

Zdroje:
 Jiří Janča a Josef A. Zentrich, Herbář léčivých rostlin 5. díl
 Philippe Andrianne: Velká kniha GEMMOTERAPIE